Všeho s mírou!

02. listopadu 2020

Netradičně vás ve svém blogu nezavedu na žádná zajímavá místa. Nebudeme ani cestovat a ani poznávat whisky. Podzim za okny mě inspiroval k povídání o starých mírách a váhách našich předků. O výrazech, které známe z lidových písniček či pohádek, ale jen málo z nich nám zapadá do nějakého celku.

Kolikrát jsme slyšeli, že si dáme žejdlík piva a občas to třeba i sami použili. Víte však, kolik by vám hostinský načepoval a kolik jsou třeba dva žejdlíky? Pojďme se na to podívat a předem přiznávám, že jsem zvolil základní míry, protože aby to nebylo jednoduché, tak třeba “lounský žejdlík” je lehce jiný, než třeba “moravský žejdlík”, ale to jsou jen malé lokálně upravené míry. My budeme pro naši potřebu brát “pražské míry”, které vznikly na přelomu 16. - 17. století (pražský loket, lán, libra…). Ovšem, že se u nás měřilo i dříve. První oficiální, rozuměj písemně zaznamenané pokusy známe z 11. století, ale je pravděpodobné, že se muselo něco používat na hradištích již dříve. První jednotky navazovaly na míru římskou. Další vznikaly a přicházely v průběhu časů, ale z těchto jednotek byly do metrické soustavy nepřevoditelné, protože míry se odvozovaly od úrodnosti polí. Každé pole mělo samozřejmě jinou úrodnost.  Obdobné to bylo i s mírami “dutými”. Délkové míry, které budou použity v tomto textu, se odvozovaly od velikosti panovníka Přemysla Otakara II. a ve městech  byly vytesány do zdi radnice či kostela.

V roce 1876 byla v Rakousku oficiálně stanovena metrická soustava a staré míry už zůstaly pouze v lidovém názvosloví a některé osamoceně přežily dodnes.

Staročeské jednotky délky:

  • palec = 2,47 cm
  • píď = 8 palců = 19,76 cm
  • střevíc = 12 palců = 29,64 cm
  • loket = 2 střevíce (3 pídě, 24 palců) = 59,28 cm
  • sáh = 3 lokte (6 střevíců, 9 pídí, 72 palců) = 177,84 cm
  • látro = 7 střevíců (84 palců) = 207,48 cm

Zajímavé je také vědět co která míra je. Například palec je šířka palce pod prvním článkem prstu, píď vzdálenost mezi palcem a ukazováčkem v maximální roztažené poloze či sáh jsou roztažené paže. Loket je celkem jasný, ale látro myslím, že už tak ne. Jedná se o výšku postavy s rukama vytaženýma nad hlavu. Tyto míry měly i svá měřidla, například sáhovici či motovidlo. Motovidlem se měřil loket (velmi často látky).

Staročeské jednotky objemu tekutin:

  • kapka = 0,005 l
  • žejdlík = 70 kapek = 0,353 l
  • holba = 2 žejdlíky = 0,707 l
  • máz = 2 holby (4 žejdlíky) = 1,415 l
  • vědro = 40 mázů (80 holeb, 160 žejdlíků) = 56,6 l

Staročeské váhové míry:

  • špetka (sůl, koření…)  =  1, 458 g
  • kvintlík (droždí, kvásek…) = 4, 375 g
  • lot = 4 kvintlíky (12 špetek) = 17, 5 g
  • unce (máslo…) = 2 loty (8 kvintlíků) = 35 g
  • hřivna (stříbro, drahé kovy…) = 16 lotů (64 kvintlíků) = 280 g
  • libra (maso, tvaroh, sýr, med…) = 2 hřivny (32 lotů) = 560 g

Staročeské početní jednotky:

  • 3 kusy = vrh
  • 12 kusů = tucet
  • 15 kusů = mandel
  • 30 kusů = půlkopa
  • 60 kusů = kopa
  • 144 kusů  = veletucet (12x12)

Věřím, že až uslyšíte nějakou lidovku či se začtete, zaposloucháte anebo zakoukáte na pohádku a objeví se některé z těchto malebných slov, tak si vzpomene na můj podzimní blog.

Zpět na články blogu